Bezpečnost na sociálních sítích

 

Kdo dneska nemá aspoň jeden účet na sociální síti? Světový gigant Facebook už dávno překonal hranici jedné miliardy a v minulých letech měl v ČR kolem 3,8 milionů uživatelů, z nichž asi polovina je opravdu aktivních. Sociální sítě nám dovolují sdílet prakticky všechno – naši náladu, naše zážitky, ale i dosti osobní věci. Často s přáteli, ale často i s neznámými lidmi, kterým to sami dovolíme.

Rizika

Ačkoliv internet je z velké části anonymní, díky sociálním sítím často shazujeme roušku anonymity, abychom se mohli setkat s našimi přáteli a novými lidmi. Co jednou také se na internet dostane, nedá se vzít zpátky. Hodně uživatelů nevědomě tak nahrává lidem, kteří chtějí je určitým způsobem zneužít.

Největším rizikem je sdílení často citlivých osobních údajů. Pokud se podíváte na profil průměrného uživatele, uvidíte, jak dobrovolně uvádí, kde bydlí, kde studuje, jaké má sourozence nebo telefonní číslo a to jen v údajích o sobě, nemluvě o jeho fotkách a příspěvcích, co kdy dělá a co má za plány. Takový typický příklad sdílení zbytečně konkrétních informací: Karel odjíždí na týden na dovolenou do Egypta a chce, aby všichni jeho přátelé na Facebooku právě tohle věděli. Napíše si tedy status „Zítra odlítám na týden do Egypta i s mámou a tátou.“. Ačkoliv na první pohled nevinné, Karel si neuvědomuje, že jinak řečeno oznamuje „Od zítřka náš byt bude prázdný. Přijďte nás vykrást“. Společně s tím, že Karel má na profilu uvedenou i svou adresu, je to pro potencionálního zloděje lehká práce.

Denně útočníci takto můžou ukrást několik desítek identit, kdy sami uživatelé jim naservírují všechny informace, které potřebují. S takovou ukradenou identitou se poté dá udělat dost. Kromě zlodějů identit i samotný Facebook má zájem o vaše údaje, které pak přeprodá třetí straně.

Dalším velkým rizikem je kybernetická šikana. Mládí jde s technologií, a proto i školní šikana se přesouvá do vod virtuálních. Je to přece jen pro ně jednoduší z pohodlí domova, pod rouškou anonymity ubližují ostatním. Taková kyber šikana používá hlavně osobní zprávy a útoky na profil šikanovaného. Obojí je zaplaveno nenávistnými zprávami a výhružkami.

Sociální sítě by měly být hlavně neanonymní, ale není problém si vytvořit „fake profile“, klidně z ukradené identity a ukradených fotek a přes tento profil komunikovat s ostatními vydávajíc se za danou osobu. Jednoduše zneužitelné pro pedofily a jiné sexuální devianty, kteří by mohli mít zájem si vyhledávat své oběti právě skrz sociální sítě.

 

Pravidla prevence

Abyste se nestali obětí některého z výše uvedených útoků, stačí dodržovat pár poměrně základních pravidel.

  • Nesdílejte zbytečně osobní a citlivé informace.
  • Pokud opravdu musíte sdílet nějaké své osobní plány, nastavte si sdílení jen pro své přátelé.
  • Kontrolujte, jaké lidi máte mezi svými přáteli.
  • Na druhé straně nemusí sedět ten člověk, za kterého se dotyčný vydává. To, že má jméno Alena Dvořáková a fotografii patnáctileté slečny, vám nezaručuje, že to je opravdu ona.
  • Mějte silné heslo unikátní pro danou stránku.
  • Pokud vám někdo nadává nebo dokonce obtěžuje, použijte funkci zablokování. Pokud se obtěžování stupňuje, případně nabírá proporcí trestného činu. Oznamte to svým rodičům/nahlaste na policii ČR. Trestný čin spáchaný na internetu je stále trestným činem.
  • Nedávejte na internet (a to ani do privátní konverzace) nic, čeho byste mohli později litovat. Z internetu se věci těžko smazávají, a pokud se jednou tam dostanou vaše intimní fotografie, bude skoro nemožné je dostat pryč.